Na obranu letošních Oscarových nominací

Velmi pravděpodobně jste slyšeli o kontroverzi kolem letošních Oscarů #OscarsSoWhite (každé hnutí dnes potřebuje řádný hashtag) a rasově velmi nevyváženém rozpoložení nominovaných herců. Všichni z nich jsou běloši a bělošky. K tomu navíc mezi nejlepšími filmy chybí třeba Straight Outta Compton, finančně a kriticky úspěšný film, který hovoří k aktuálním tématům, tedy něco, co akademie tradičně miluje. 

Mnoho lidí jako například herečka Jada Pinkett Smith nebo režisér Spike Lee při identifikaci příčiny okamžitě zamířilo k nejjednoduššímu viníkovi – rasismus. Proti nim v tomto ohledu stojí jedna věc – historie. Přestože i loňský ročník měl stejný problém, roky před tím značily značný progres. Počet nominací minoritních (převážně afroameričanů) herců s časem rostly, stejně tak počet vítězství. Podívat se na poslední dva roky a ignorovat všechny předchozí je velká statistická chyba. Podobně jako v datech, tak i zde se objevují tzv. odlehlé hodnoty (angl. Outlier). Proto je třeba sledovat dlouhodobý trend a ten je kladný. A akademie je stále stejná. Během pár let se nestala více rasistickou.

Ovšem nevyplácí se outlliery ignorovat, naopak je dobré se na ně podívat a pokusit se je vysvětlit. Lidé předhazují mnoho minoritních herců, kteří mohli být letos nominováni a někteří by si to rozhodně i zasloužili. To je fajn, ale za každého z nich můžu najít několik herců bělošské pleti, kteří by si to také zasloužili, možná ještě více a nominováni nebyly. Každý rok to tak je. Existuje pouze velmi omezený počet míst a lidé musí být vynecháni. Posuzování hereckých výkonů je subjektivní, takže pokud někdo řekne, že tato osoba by zaručeně měla převzít místo jiné, tak je to pouze jeho názor. Nominace jsou výsledkem velké skupiny subjektivních názorů ovlivněných miliónovými kampaněmi, pocitem zásluhy, buzzem a také načasováním. Na Oscarech není a nikdy nebylo nic objektivního. Je to pouze příručka, která by měla čtenáři napovědět, co je dobré, ale on už si musí udělat názor sám. Skutečným hodnotitelem kvality je čas, ne zlatá soška.

Když se člověk podívá na systém, tak nominace letos dopadly tak jak dopadnout měly. Letos prostě nebyl dostatek hereckých výkonů minoritními herci, aby se vešli mezi 20 nominovaných. U některých kategorií je navíc velmi pravděpodobné, že byli opomenuti těsně. Idris Elba za Beasts of No Nation je nejlepší příklad letošního vynechání. Výborný herecký výkon, ale neměl buzz na vítězství v kategorii. Tento film neměl výraznou kampaň na rozdíl od ostatních 4 nominovaných, kteří hráli ve filmech, kteří získali nominaci na Nejlepší Film. Jedinou výjimkou je Sylvestr Stallone, který je právě tipován na vítězství. 

Proto se nezdá být hlavním viníkem rasismus Akademie, ale nedostatek minoritních herců ve filmech, které dostávají Oscarovou pozornost a ve filmech všeobecně. Pro tuto skutečnost je mnoho důvodů. Jedním je, že pokud film vyloženě nevyžaduje minoritního herce, ta role většinou připadne bělochovi. Právě z historických důvodů běloši v popkultuře většinou reprezentují neutrální polohu. Proto částečně při castingu hraje roli, že se udržuje tradice a také aby se filmaři nemuseli potýkat i s tématy, které jsou většinou spojovány s minoritními rolemi (rasismus, otroctví, chudoba apod.), tak obsadí bělochy. 

Dalším důvodem, proč není obsazováno proporcionálně tolik minorit k populaci, také může být, že je jich mnohem méně, co se vydá na kariéru herectví. A v tom já nevidím absolutně žádný problém. Herectví jako kariéra vůbec není dobrý plán. Pouze malé množství herců skutečně prorazí. Ti, kteří neprorazí, by udělali lépe s jiným typem vzdělání, které by jim zajistilo stálý příjem. Minority jsou navíc spojováni s chudobou, což je velmi znevýhodňuje v možnosti jít na školu herectví.  Navíc vstupují do systému, který je nastaven proti nim, plným předešlých kontaktů, kde příjmení a štěstí hraje větší roli než skutečný talent. 

Herectví není tak důležité, jak se kultura snaží tvářit. Nemělo by být prvotním místem, kde se musí za každou cenu docílit rozsáhlé diverzity. Nechci říkat, že aktuální stav je v pořádku, ale zároveň si nemyslím, že by se měl násilně za každou cenu měnit. Rozhodně by nebyla pravda, že herectví je jen pro bělochy, protože určité množství diverzity existuje. Zároveň se situace v posledních desítkách let zlepšila a bude se i nadále zlepšovat. Ale požadování kvót a naříkání z rasismu je kontraproduktivní a existuje mnohem více priorit, na které bychom se měli zaměřit.